Pioneer 10
(Jupiter)

Pioneer 11
(Jupiter, Saturn)
start: 2. března 1972
nosná raketa: Atlas/Centaur 
formální zakončení mise: 31. března 1997
hmotnost sondy: 270 kg  		start: 6. dubna 1973 
nosná raketa: Atlas/Centaur 
zakončení mise: listopad 1995  (ztráta spojení);
minutí Měsíce: po 11 hodinách 
překročení dráhy Marsu: po 12 týdnech 
vstup do pásu asteroidů: 15. srpna 1972 
průlet kolem Jupiteru: 4. prosince 1973  		vstup do pásu asteroidů: 19. dubna 1974 
průlet kolem Jupiteru: 3. prosince 1974 
průlet kolem Saturnu: 1. září 1979 

Historie

Start Pioneeru 10Pioneer 10.  Při startu Pioneeru 10 byla poprvé použita nosná třístupňová raketa. Třetí stupeň vyvinul rychlost 51,81 kms–1 nutnou k cestě k Jupiteru. Pioneer se tak stal nejrychlejším tělesem vytvořeným člověkem. Pioneer 10 minul Jupiter ve vzdálenosti 130 354 km, pořídil první blízké snímky planety, zmapoval silné radiační pásy a zjistil, že Jupiter je převážně kapalný. Po opuštění Jupitera sonda zkoumala Sluneční vítr a kosmické záření ve vnějších oblastech Sluneční soustavy. 31.3.1997 byla mise formálně ukončena ve vzdálenosti 10.1×109 km (9h43' pro světlo). Dnes (17.2.1998) je sonda vzdálena od Slunce 69.42 AU a má rychlost vzhledem ke Slunci 12.24 km/sec.   Pioneer 11 byl opět vynesen raketou Atlas/Centaur. Po průletu pásem asteroidů byla raketovými motory zvýšena rychlost lodi o 63.7 m/sec. Sonda minula Jupiter ve výšce  43 000 km nad oblačným příkrovem a byla jeho gravitačním polem urychlena na 173 000 km/h směrem k Saturnu. Pioneer 11 získal snímky Velké rudé skvrny, poprvé fotografoval polární oblasti planety a určil hmotnost měsíce Callista. K Saturnu se sonda přiblížila na pouhých 10 000 km, pořídila snímky planety a prstenců, objevila dva nové měsíce, sledovala Saturnovu magnetosféru a měsíc Titan. Po průletu sledoval Pioneer 11 Sluneční vítr a kosmické záření ve vnějších oblastech Sluneční soustavy. V září 1995 byly vyčerpány zásoby energie sondy a v listopadu 1995 ztraceno spojení (anténa nemohla být pro nedostatek energie přesměrována směrem k Zemi).
 

Popis sondy

Velikost sondy 2.7×2.9 m. Hmotnost sondy 270 kg. Sonda rotačně stabilizována, vykonává 5 otáček za minutu vzhledem k ose antény. Má 6 manévrovacích hydrazinových motorů. Elektrickou energii sondě dodávají čtyři radioizotopové termoelektrické generátory (při startu 40 W každý).
 
  • Heliový vektorový magnetometr
  • Průtokový magnetometr (jen Pioneer 11)
  • Plazmový analyzátor
  • Detektor nabitých částic
  • Detektor kosmického záření
  • Geigrova trubice
  • Detektor záření
  • Detektor meteoroidů
  • Experiment "Asteroidy - meteority"
  • UV fotometr
  • Zobrazovací fotopolarimetr
  • IR radiometr

 

Plaketa

Obě sondy měly na palubě uloženou plaketu s poselstvím případné mimozemské civilizaci navrženou Dr. Carl Saganem a nakreslenou jeho ženou Lindou Salzman Saganovou. Plaketu tvořila pozlacená hliníková destička s rozměry 152×229 mm (6×9") připevněná k opěrám antény. Za základní jednotku vzdálenosti je použita vlnová délka přechodu mezi para a orto stavem atomu vodíku (21 cm). Tyto stavy se liší opačnou orientací spinu elektronu. U obrázku ženy je binární číslo 8 (8×21 cm = 168 cm) - průměrná výška ženy. Na pozadí je navíc silueta sondy umožňující jiný způsob dekódování vzdáleností. Radiální obrazec vlevo slouží k určení polohy Sluneční soustavy v naší Galaxii vzhledem k centru a vzhledem k čtrnácti pulsarů. V binární formě jsou zapsány periody pulsarů. Pulsary v průběhu let zpomalují svoji rotaci a tak případný nálezce bude moci určit, kdy byla sonda vyslána. Ve spodní části je znázorněna Sluneční soustava. Binárně jsou zapsány vzdálenosti planet od Slunce  a schematicky je naznačena trajektorie sondy.